Instablog o knihách

4,5 ⭐ z 5 ⭐ Když je Bree šestnáct let, tak jí při autonehodě zemře matka. Tato událost ji pochopitelně změní, nechce se ale svým novým já, které nazývá Bree-po, nechat pohltit, a proto si ve své mysli kolem něj vystavěla vysokou zeď. Snaží se s tím vším nějak vypořádat a nadějí pro ní je nástup do přípravného ročníku na universitu, kde by se před svou bolestí mohla schovat a možná se s ní i časem vypořádat.  "Současná Bree-po se objevila následující den po mámině smrti. Večer jsem ulehla ke spánku, a když jsem se vzbudila, byla tam. To ona šla mámě na pohřeb. To ona otevřela dveře, když na ně zaklepali sousedi a přinesli nám zármutek a zapečenou brokolici. Byla se mnou, když truchlící návštěvníci konečně odešli domů. Přestože si z nemocnice vybavuju jen několik rozmazaných momentů – ztráta paměti způsobená traumatem, aspoň podle tátovy podivné knížky pro pozůstalé, co je plná pouček –, Bree-po se mnou už zůstala. Je nechtěným suvenýrem, který mi darovala smrt." Cesty jí zde z