Přeskočit na hlavní obsah

Spící Beatrice - Júlia Matulová


3,5 ⭐ z 5 ⭐

Ve světě se začal nekontrolovatelně šířit nový virus, na který nikdo nezná lék a nikdo neví, co jej způsobuje. Jediné, co se o něm ví, je to, že ten, kdo je jím nakažen, upadne do kómatu, ze kterého se zatím nikdo neprobudil. Tenhle virus útočí bez varování, nemá žádné příznaky, které by Vám prozradily, že jej máte, a tak můžete klidně uprostřed jízdy automobilem upadnout do kómatu. Počet nakažených denně narůstá a vědci jsou tak pod velkým tlakem, aby co nejrychleji našli lék. Rozhodnou se proto přistoupit k testování přímo na lidech.

Jednou z dobrovolníků, kteří se do výzkumu přihlásí, je i osmnáctiletá Beatrice. Ačkoliv byla za dobrovolnictví vypsána vysoká odměna, Beatrice měla jinou motivaci k tomu, aby se rozhodla stát se pokusným králíkem. Její největší motivací je to, že chce zachránit své blízké a je ochotná pro to riskovat svůj vlastní život. 

"Prostě už jsem se na to nemohla dál dívat. Poslouchat, kolik lidí je v bezvědomí, kolik zemřelo při dopravních nehodách, kolik omdlelo při vaření a zahynulo v ohni...Musela jsem něco udělat."

Po příjezdu do laboratoře, kde probíhá výzkum, jí na okamžik přepadnou obavy, zda se rozhodla správně, pak si ale vzpomene na své blízké, kteří jsou v kómatu, a má jasno. Je tu správně a nenechá se odradit ani odměřeným chováním některých pracovníků laboratoře. 

"Vystoupili v šestém patře a Mike ukázal každému jedny dveře. Bee nemohlo uniknout jeho strohé chování. Jsou přece taky lidé, tak proč se k nim chová jak ke špíně na svých botách, kterou je jen potřeba utřít do rohožky?" 

Naštěstí ne všichni pracovníci jsou takto odměření a ve většině případů se k dobrovolníkům chovají zdvořile, čas od času si ale Beatrice moc dobře uvědomuje, že pro ně jsou pouze objekty pro testování a rozhodne se to taky tak brát. Celkem rychle se skamarádí s ostatními dobrovolníky a začne poznávat jejich příběhy a důvody, proč se rozhodli pro tento krok. Každý z nich má svůj důvod, který je pro ně velmi důležitý. Nejvíce si Beatrice ale začne rozumět s Charliem, synem vedoucího výzkumu. Charlie je velice chytrý a ve vědě se také vyzná, proto se spojí s Beatricí a začnou spolu pracovat na svém vlastním výzkumu, díky kterému si začnou být opravdu blízcí. 

"Vypadalo to, že se svět pomalu mění. Lidé se snažili postarat o své blízké, a přitom se k nim nepřipojit na lůžku. Vznikaly nové dobročinné organizace, které slibovaly peníze a pracovní síly, aby zdravotní zařízení zvládla nápor nových pacientů. Bea se smutně usmála. Najednou opravdu cítila podporu, nepřipadala si tady tak sama, jako by se snažila jen ona s několika přáteli. Spousta dalších po celém světě spolupracovala, aby lidstvo přežilo." 

Povede se vědcům skutečně najít ten správný lék včas, nebo celé lidstvo upadne do nekonečného kómatu? To se nechte překvapit. 


Téma, jako kdyby bylo vystřižené ze současného dění ve světě. Virus, který se nekontrolovatelně šíří po celém světě...to opravdu zní jak koronavirus, ale není tomu tak. Autorka tento příběh napsala několik let před tím, než se tento vir u nás objevil a jeho vydání v knižní podobě se zrovna trefilo do této doby. Nicméně asi hlavně díky tomu mě kniha po přečtení anotace tak zaujala. Musím ale říct, že jsem od knihy očekávala trochu něco jiného, než jsem od ní nakonec dostala. Čekala jsem, že se více bude probírat ten vir a celkově i ten výzkum, což se tam pro mě objevovalo v hrozně malém množství. Daleko více se tam spíše rozebíral vztah Beatrice a Charlieho. Jak už jsem tu na blogu několikrát zmiňovala, tak já na tu romantiku moc nejsem, takže jsem si myslela, že mě to v příběhu bude hodně rušit, ale překvapivě tomu tak nebylo. V příběhu se pak objevovaly hodně situace, které mi přišly těžko uvěřitelné. Například to, jak se Beatrice bezstarostně mohla procházet po celém výzkumném centru a nikdo proti tomu nic nenamítal, ačkoliv ostatním dobrovolníkům to umožněno nebylo. Ano, sice to většinou bylo v doprovodu Charlieho, ale i tak mi to přišlo zvláštní.

Postavy mi vesměs přišly sympatické. Nejvíce se v knize seznámíme pochopitelně s Beatricí a Charliem. Beatrice je z počátku taková plachá holka, která se postupně rozkoukává a otrkává. Rozhodně ji na svých blízkých hodně záleží, a nejenom na nich. Je hodně obětavá, kamarádská, citlivá a pro správnou věc by udělala opravdu cokoliv. Ze všech postav mi byla nejvíce sympatická, asi i proto, že jsem se v ní někdy trochu poznávala. Charlie je pohledný, charismatický a cílevědomý chlapec, který Beatrici upoutal hned na první pohled. Je velice chytrý, nejspíše po svém otci, a proto se rozhodne, že sám bude také pátrat po nalezení léku. Nicméně jeho vzhled ani inteligence nezapříčinily to, že by byl nějak arogantní. Naopak je velmi milý a bez problému navazuje vztahy se svým okolím. Beatrice mu rychle přirostla k srdci a dokáže pro ni riskovat opravdu vše.

Do knihy jsem se začetla hned od první kapitoly, je napsaná totiž velmi čtivým stylem, má krátké kapitoly, takže mi čtení opravdu rychle utíkalo. Ty krátké kapitoly hodně cením, nejsem totiž příznivcem nekonečných kapitol. Celý příběh je psaný v er-formě, což mi vyhovovalo. Osobně mi je vlastně jedno, jestli je to psané v ich, nebo er-formě. Do každého příběhu se hodí trochu něco jiného a tady to rozhodně byla ta er-forma. Nechybí tu ani "záporná" postava, proti které se snaží bojovat, což příběhu také přidá na zajímavosti. Co se mi hodně líbilo a chtěla bych vyzdvihnout je to, že nám autorka hned na začátku nevysvětlila úplně všechny skutečnosti (např. kdo je Fred, kvůli kterému se Beatrice přihlásila do výzkumu) a nechala nás celý příběh přemýšlet nad tím, jak to vlastně je a na konci příběhu jsme teprve zjistili pravdu. Někoho to může možná rušit, ale mě nad tím bavilo přemýšlet a pokoušet se to odhalit (to mám z toho čtení thrillerů no). Konec mi ale přišel hodně uspěchaný. Se zakončením příběhu jsem byla sice celkem spokojená, jen bych to asi trochu protáhla a celé více vysvětlila.

Celkově musím říct, že se mi kniha líbila, byla to taková příjemná oddychová a milá záležitost. Kdybych jí měla někomu doporučit, tak spíše mladším čtenářům než jsem já. V některých částech jsem si na knihu přišla už opravdu stará, a to zejména kvůli některým situacím, které mi přišly nereálné, někdy až naivní, ale vím, že mladší holky by z knihy mohly být hodně nadšené, přece jen je cílena spíše na ně.

Na to, že je to autorčina prvotina a původně to byl příběh napsaný na Wattpad, tak je to opravdu povedené dílo. Není vůbec divu, že autorka s ním vyhrála soutěž nakladatelství CooBoo, díky němuž vděčíme za to, že knihu můžeme držet v ruce.


Tuto knihu jsem vyhrála v takovém minikonkurzu na jednorázovou spolupráci od Humbooku (jestli nejste v jejich facebookové skupině Humbook blogeři, tak se tam určitě přidejte, čas od času se tam tahle objeví možnost získat knihu na recenzi). Tímto chci celému týmu Humbooku ještě jednou poděkovat za tuto možnost.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Pokrevní pouta I - Richelle Mead

Líbila se Vám série Vampýrská akademie? Tak to se určitě musíte pustit do této spin-off série, díky které se můžete vrátit zpět do tohoto světa plných vampýrů. Hlavní hrdinou této série je alchymistka Sydney, se kterou jsme se setkali již ve Vampýrské akademii. Sydney byla celý život vychovávána tak, aby si myslela, že všichni vampýři jsou nepřirozená a zlá monstra. Posláním všech alchymistů je zajistit, aby svět těchto monster zůstal skrytý tomu lidskému, díky čemu často balancují na hraně magie. Sydney poslání alchymistů chápe, ale už jej slepě nenásleduje, protože měla možnost několik vampýrů poznat osobně a zjistila, že i mezi nimi mohou být dobří jedinci. Na své poslední tajné misi se s nimi dokonce zapletla a pomáhala jim, což se ale provalilo a na ni to v očích alchymistů vrhlo zlé světlo. Stále čeká na to, že bude potrestána, místo toho ale dostane druhou šanci, aby prokázala svou loajalitu. Dostane za úkol hlídat mladičkou vampýrku Jill, sestru vampýrské královny Lissy, která...

Já, Filippo a třešeň - Paola Peretti

Pokračování Mafaldina příběhu, který vypráví kniha s názvem Vzdálenost mezi mnou a třešní ( recenze zde ).  Mafalda je zde již o tři roky starší a její zrak je plně zahalen mlhou. Dokáže vidět pouze stíny a jediná barva, kterou dokáže rozeznat, je červená. Se svou nemocí se ale již naučila žít a zvládá fungovat celkem samostatně. Její nejlepší přítel Filippo jí ale i tak moc rád se vším pomáhá. V této knize budeme sledovat nejen Mafaldin statečný boj s nemocí či s problémy dospívajících dívek, a k těm samozřejmě patří i první láska.  „Všechny děti se bojí tmy: myslí si, že je to ta nejstrašidelnější věc na světě. Já ne. Když jsem přicházela o zrak, zjistila jsem, že ve tmě nejsou příšery, jenom stíny mých rodičů, mého nejlepšího kamaráda Filippa a Optima Turcareta… Pro mě je nejstrašidelnější na světě, když jeden z těch stínů zmizí. Potichu." Ačkoliv se mi první kniha o Mafaldě líbila, tak z tohoto dílu nejsem zase tak nadšená. 🥺Nemůžu říct, že by byl vyloženě špatný, ale co ...

Pokrevní pouta II: Zlatá lilie - Richelle Mead

Sydney a její nová „rodina“ se pomalu vzpamatovávají z událostí minulého dílu a zdá se, že se všechno začíná obracet k lepšímu. Stále více si s nimi rozumí, poznává je z jejich lidské stránky a zjišťuje, že jsou jiní, než ji celý život učili. Začíná kvůli tomu dokonce pochybovat sama o sobě a své loajalitě vůči alchymistům. Na druhé straně si ale začíná užívat to, že může díky svému úkolu studovat na střední škole a zažívat, jaké to je mít obyčejný život a řešit běžné problémy lidí ve svém věku. Dokonce se začne scházet s Braydenem, chlapcem, který se zdá být ten pravý. Neskutečně si s ním rozumí a je to snad jediný člověk, který má totožné zájmy jako ona. Přesto si ale začíná uvědomovat, že ji přitahuje někdo jiný. Někdo, s kým rozhodně být nemůže, protože by tím porušila všechna pravidla. 💔 Problémy ohledně loajality a vztahů ale nejsou to jediné, co ji trápí. Zdánlivé bezpečí, které jim univerzita poskytuje, bude opět narušeno a tentokrát nebudou hrozbou vampýři a ani Strigojové. J...