4 ⭐ z 5 ⭐
"Všichni lidé se zabývají láskou, ale nechápou ji. Kdyby pochopili, potom by zmizela."
Lidé jsou knihou, která je v mnohém výjimečná. Je psaná úplně jinak než knihy, na které jsme zvyklí, a proto i tato recenze, nebo spíše povídání o knize, bude tak trochu jiná.
V této knize najdeme příběh, ale ten zde není vůbec důležitý. To, co je tu důležité, je to, že je to kniha, která v sobě nese jedno velké poslání, a přesto to není kniha pro každého. Není to totiž obyčejný román, ale filosofické dílo, které člověka opravdu donutí zamyslet se nejen nad svým vlastním životem, ale nad celým smyslem bytí. Ačkoliv se z počátku může zdát, že je to kniha o matematice, tak se tím rozhodně nenechte odradit. Je to kniha, která je plná otázek, myšlenek a skrytých významů, kniha o lásce a o hledání jejího smyslu a podstaty, o životě lidí, o rodině, o bolesti a věrnosti.
"Nezáleží na délce života. Podstatná je jeho hloubka.
Zatímco se budeš prohrabávat hlouběji, snaž se, ať máš slunce nad sebou."
Zatímco se budeš prohrabávat hlouběji, snaž se, ať máš slunce nad sebou."
Vypravěčem tohoto příběhu je bezejmenný mimozemšťan, který byl na Zemi poslán s jediným úkolem, a to zastavit lidský pokrok. Významný matematik a profesor Andrew Martin totiž dokázal nemožné a vyřešil Riemannovu hypotézu. Vyřešení tohoto matematického problému by pro lidstvo znamenalo veliký technologický krok vpřed. Úplně by to změnilo celý život na Zemi, a to vypravěčova rasa nemůže dopustit. Podle nich totiž lidé nejsou na tento pokrok dostatečně připraveni a mohlo by to nadělat velké škody v celém vesmíru. Andrewa proto unesou, zabijí a do jeho těla dosadí jednoho zástupce svého lidu, který má vymazat veškeré důkazy o profesorově úspěchu, a to i za cenu toho, že bude muset někoho zabít. Na Zemi jde s informacemi, že lidé jsou krutí, násilničtí a arogantní. Postupem času ale začne lidi více a více poznávat, a nejen je. Pozná zde bolest a emoce, které na své planetě nemůže cítit. Pozná, jaké to je někoho milovat a být milován, jaké to je mít rodinu a jaké to je být člověkem.
"Nesnaž se o dokonalost. Vývoj a život se odehrávají pouze prostřednictvím chyb."
Kniha je poměrně tenká, má jen něco málo přes 300 stran, ale i tak jsem ji četla zhruba 3 týdny. Nedá se totiž přečíst rychle, nebo aspoň já jsem toho nebyla schopná. Často jsem totiž čtení musela přerušovat a dlouze přemýšlet nad tím, co jsem se tam dočetla. Někdy jsem dokonce jednu kapitolu četla i vícekrát dokola, nebo jsem jen zírala z okna a nedokázala číst dál. Kniha ve mě vyvolávala spoustu emocí, a to ať už těch příjemných, nebo nepříjemných. Ačkoliv se četla hrozně pomalu, tak se četla dobře. Má mnoho krátkých kapitol, díky čemuž příběh plyne dost svižně.
Hlavního hrdinu jsem si hodně oblíbila a ráda jsem sledovala jeho cestu, vývoj, a hlavně jeho myšlenky. Nejprve mu lidé přišli nechutní, ať už vzhledově, tak i povahově. Nechápal, proč musí nosit oblečení, nechutnalo mu lidské jídlo, náš svět a technologie mu přišly zastaralé a plival na lidi namísto pozdravu, protože si myslel, že je to tak správné. Postupem času ale začal lidi a jejich život chápat, a dokonce si je oblíbil, nejvíce pak "svou" rodinu.
"...Nade mnou stál nějaký člověk a na sobě měl oblečení. Blízkost jeho tváře mi dělala starost. Ne, ten pocit byl intenzivnější než pouhá starost. Byl jsem vystrašený, děsilo mě to. Nikdy jsem neviděl nic podobného tomuto člověku. Jeho tvář vypadala zvláštně, byla plná nepochopitelných otvorů a výčnělků. Starosti mi dělal především nos..."
Vedlejšími postavami jsou Isobel - manželka, Gulliver - syn a Ari - nejlepší přítel, kteří nevědí, že Andrew už vlastně není Andrew. To, že se chová jinak, přisuzují psychickému zhroucení z přepracování a vlastně tuto změnu vítají. Původní Andrew byl totiž velký sobec a workoholik, což náš vypravěč není. Naopak je ke své rodině milý, ohleduplný a vlídný. To, že je jeho úkolem je zabít, je věc druhá.
"Na klíně mi přistál lístek. Byl mrtvý a hnědý. Držel jsem ho a z nějakého důvodu jsem s ním soucítil. Možná proto, že když teď soucítím s lidmi, dokážu soucítit téměř se vším."
V knize dojde i k pár zvratům, které tu ale podrobněji rozebírat nebudu, vyzradila bych už toho moc a nechci Vás obrat o tento skvělý zážitek, který Vám může kniha nabídnout. Úplně přesně nedokážu tuto knihu popsat, ale pokud si chcete odpočinout od složitých příběhů a chcete něco spíše oddechového, milého, inspirujícího, smutného i veselého zároveň, tak rozhodně sáhněte po této knize.
"Máš štěstí, že žiješ. Dýchej a vnímej krásy života.
Nikdy nepovažuj za samozřejmost ani jediný okvětní lístek jediného květu."
Nikdy nepovažuj za samozřejmost ani jediný okvětní lístek jediného květu."
Komentáře
Okomentovat