Přeskočit na hlavní obsah

Gallant - V. E. Schwab


Olivie v životě nepoznala moc štěstí. Je jí šestnáct let, své rodiče nezná, celý svůj život žije v dívčí škole, kde nemá žádné kamarádky. Kromě rodiny a přátel jí chybí také hlas, co jí ale rozhodně nechybí je kuráž. Nikdy to nebyla dívka, která by se čehokoliv bála, ani přízraků (duchů), které vidí. Má velké sny a věří, že jednou v životě svou rodinu opět potká a bude šťastná. Jediné, co jí po nich zůstalo, je malý zelený deník se zlatým G, matčin deník, který zná již celý nazpaměť, přesto si jej neustále čte a snaží se více pochopit to, jak její matka přemýšlela. Z deníku pozná, že její otec zemřel ještě před tím, než se narodila a matka na tom nebyla psychicky dobře, dokonce blouznila. Přesto je deník to nejcennější, co ve svém životě má. 

Jednoho dne dostane dopis, který jí poslal její strýc Arthur, matčin bratr. Píše v něm, že ji již dlouho hledá a byl by moc rád, kdyby se přestěhovala do jejich rodinného sídla, které se jmenuje Gallant. Tohle místo ale Olivie zná z matčina deníku, psala v něm, že pokud se přiblíží ke Gallantu, tak nebude v bezpečí. Přesto se tam vydá, přeci jen její matka blouznila, a také neměla moc na výběr, neboť se jí ve škole rádi zbavili. Když ale dojede na místo, tak zjistí, že je její strýc již přes rok mrtvý a jediný, kdo v domě žije, je její bratranec Matthew a dva sloužící Hannah a Edgar. Matthew jí řekne, že jeho otec ten dopis rozhodně nepsal a dá jí jasně najevo, že pro ni na Gallantu není místo. 

Olivie se ale svého nového domova nehodlá jen tak lehce vzdát a za pomocí Hannah se jí povede získat více času a zůstat. Čím déle je ale na Gallantu, tím více poznává nejenom všechny tři obyvatele domu, ale také temné tajemství a prokletí jejich rodiny. Přesto ale zůstane a začne s prokletím bojovat, a to i za tu nejvyšší cenu, kterou je smrt. 

"Víš vůbec, co je tohle za dům?" Matthew k ní přistoupí. Olivia necouvne. 
"Je prokletý. My jsme prokletí." V jeho pohledu je něco víc než vztek - zračí se v něm strach. "Být z rodu Priorů znamená na tomhle místě žít i zemřít. 
Duchové tě tu přivedou k šílenství." 


Gallant je moje první setkání s touto autorkou a musím říct, že jsem mile překvapena. Vůbec jsem netušila, co mám od této knihy očekávat a trochu jsem se toho dokonce bála. Mé obavy ale byly naprosto zbytečné. Autorčin styl psaní mi vážně sedl. Příběh mě zaujal hned od první kapitoly, byl neuvěřitelně čtivý, napínavý a nikde nevázl. Zápletka je opravdu skvěle vymyšlená, zvraty jsou prakticky nepředvídatelné. Svět (nebo spíše světy), ve kterém se děj odehrává, není sice tolik originální, ale za to je opravdu propracovaný. 

Co se týče postav, tak tu najdeme skvělého záporáka se svým temným světem. Olivie je neskutečně odvážná a dokáže si jít za tím, co chce, ať to stojí, co to stojí. Přestože moc lásky v životě nepoznala, tak má obrovské srdce. Matthew se může zpočátku zdát jako bručoun, ale jeho chování má důvod, který, když pochopíte, tak si jej opravdu oblíbíte. Pro rodinu by udělal opravdu všechno. Hannah a Edgar, sloužící na Gallantu, jsou neskutečně roztomilý starší pár. Oba mají také velké srdce a přestože znají Olivii jen chvilku, tak i jim na ní opravdu záleží. Olivie a Matthew si v průběhu děje projdou velkým vývojem a vyvíjet se bude i jejich vzájemný vztah. 

Konec není jednoznačně dobrý, ani špatný. Z osudů postav, které se nám na konci odhalí, jsem se cítila frustrovaně a naprosto mě zdrtily. Přesto jsem za takové zakončení ráda, protože se k příběhu perfektně hodí. Třešničkou na dortu je to dokonalé grafické zpracování a ořízka. Tahle kniha bude ozdobou každé knihovny, a to nejen svým vzhledem, ale i kvalitním obsahem. 


Za poskytnutí této knihy k recenzi děkuji  #Booklabu. Jsem moc ráda, že jsem dostala šanci si tuto knihu přečíst. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Roztříštěná láska - Stacey Marie Brown

Roztříštěná láska je příběhem mladičké Jaymerson, která se zotavuje z děsivé autonehody, při které přišla o přítele. Tenhle zážitek ji nenávratně změnil a přijde si, že už do svého starého života nepatří. Nikdo ji nerozumí, až na jednu osobu, kterou z duše nenávidí, a tou je další přeživší nehody, jednovaječné dvojče jejího mrtvého přítele, Hunter. Dokáží zapomenout na vzájemnou nevraživost a být si oporou v takového těžké chvíli? A kam až by je jejich nové přátelství mohlo zavést? "Vznášela jsem se a točila, jako bych byla připevněná ke křídlům raněného ptáka. Řítila jsem se dolů, směrem k tvrdé zemi. Na okamžik to bylo nádherné, jako bych létala, vznášela se vysoko, svobodná. A pak jsem dopadla. Sklo se roztříštilo, kov skřípal a sténal. Bolest mě připravila o dech a jeden po druhém povypínala mé smysly. A pak… nic. Žádný zvuk. Žádná chuť. Žádný pocit. Žádné já. Jen temnota." Tato kniha byla naprostá emociální smršť, která mě vtáhla hned v první kapitole a nepustila mě až d...

Alcatraz versus ďábelští knihovníci - Brandon Sanderson (1. díl)

Představte si, že byste právě teď zjistili, že to, co Vás celý život učili a vše, co znáte, je vlastně lež a celý svět vypadá a funguje úplně jinak. Přesně to se stalo Alcatrazovi Smedrymu, který třináct let žil v domnění, že nemá žádnou rodinu. Celý život žije po pěstounských rodinách, kterých bylo opravdu mnoho, neboť jej nikdo u sebe dlouho nechce. Ne, že by to byl zlý kluk, ale má takové prokletí, že všechno, na co sáhne, tak se zničí (například kliky od dveří, které mu zůstaly v ruce, už přestal počítat), a tak jej všichni považují za problémového. K třináctým narozeninám mu ale dorazí balíček se vzkazem od jeho rodičů, na kterém stojí, že mu zasílají jeho dědictví. Když otevře balíček, tak v něm najde pytlík plný písku. Vůbec nechápe, co to má znamenat, ale zase tak moc si s tím hlavu neláme. A to až do té doby, než jej kontaktuje muž, který se představí jako jeho dědeček. Ten tvrdí, že se jedná o vzácný písek, který se v žádném případě nesmí dostat do rukou knihovníkům. Knihovní...

Kdo jsem a proč jsem založila tento blog

Ahojky knihomole/knihomolko,  ráda bych Ti tu řekla pár slov o mé maličkosti, abys věděl/a, kdo stojí za tvorbou tohoto blogu a bookstagramu. Jmenuji se Petra Vachlová, ale přátelé mi říkají Péťo, Peťul, nebo Pípo. Jsem obyčejná holka, co miluje knihy, filmy, zvířata, jógu, přírodu a tetování. V současné době žiji Ústeckém kraji s přítelem a pejskem Charliem.  Vystudovala jsem SOŠ v Ústí nad Labem - obor Veřejnosprávní činnost a následně jsem dálkově vystudovala VOŠ v Mostě - obor Právní asistence. Skoro čtyři roky jsem pracovala v oboru, ale nakonec jsem se rozhodla změnit svojí životní cestu a vydat se úplně jiným směrem - začala jsem pracovat jako pedagog volného času. Již několik let jezdím na dětské tábory jako vedoucí, zdravotník nebo hlavní vedoucí. Práce s dětmi mě vždy neskutečně bavila a naplňovala, takže když jsem dostala možnost získat toto místo, tak jsem ani minutu neváhala a vzala ho, protože komu by se nelíbilo, že jeho práce může být zároveň i jeho koníček. S ...