Roztříštěná láska je příběhem mladičké Jaymerson, která se zotavuje z děsivé autonehody, při které přišla o přítele. Tenhle zážitek ji nenávratně změnil a přijde si, že už do svého starého života nepatří. Nikdo ji nerozumí, až na jednu osobu, kterou z duše nenávidí, a tou je další přeživší nehody, jednovaječné dvojče jejího mrtvého přítele, Hunter. Dokáží zapomenout na vzájemnou nevraživost a být si oporou v takového těžké chvíli? A kam až by je jejich nové přátelství mohlo zavést?
"Vznášela jsem se a točila, jako bych byla připevněná ke křídlům raněného ptáka. Řítila jsem se dolů, směrem k tvrdé zemi. Na okamžik to bylo nádherné, jako bych létala, vznášela se vysoko, svobodná. A pak jsem dopadla. Sklo se roztříštilo, kov skřípal a sténal. Bolest mě připravila o dech a jeden po druhém povypínala mé smysly. A pak… nic. Žádný zvuk. Žádná chuť. Žádný pocit. Žádné já. Jen temnota."
Tato kniha byla naprostá emociální smršť, která mě vtáhla hned v první kapitole a nepustila mě až do jejího konce.
Setkáváme se tu s mladičkou Jaymerson, která po nehodě utrpěla velká fyzická, ale hlavně psychická zranění. Díky tomu ale objevila své nové já a sílu, kterou nevěděla, že v sobě má. Hodně se mi na ní líbilo, jak za své nové já dokázala bojovat a jak se v průběhu knihy vyvíjel její charakter. Pak tu máme Huntera, který také přežil osudnou nehodu a Jaymerson ho nenávidí. Oběma ale chybí Colton, který nehodu nepřežil, a to je spojí dohromady. Postava Huntera mě hodně bavila, líbilo se mi, jak je záhadný a hodně mě bavilo sledovat, jak se jejich vztah postupně mění a vyvíjí.
"Pořád jsme předstírali, že jsme přátelé, pak zase něco víc, ale jakmile nám světlo dne připomnělo realitu, zase jsme ucouvli, nuceni si přiznat, v jaké situaci se nacházíme. V cestě nám stálo příliš mnoho překážek. City, které jsme nemohli popřít. Minulost, kterou jsme nemohli zapomenout."
Celkově celá zápletka knihy byla opravdu dobře vymyšlená a autorka ji zvládla i dobře uchopit a přenést na papír. V průběhu knihy bylo několik zvratů, které jsem neočekávala, což knize přidalo na její dokonalosti. Můžeme zde skvěle vidět, že ne vždy je vše takové, jaké se to zdá být na začátku.
Samotný konec mě ale trochu zklamal. Přišel mi až moc rychlý oproti zbytku knihy, možná i takový useknutý. Zároveň byl dost předvídatelný, i když jsem si do poslední chvilky přála, aby tomu tak nebylo. Vzhledem k žánru, do kterého se kniha řadí, bych si asi konec představovala trochu jiný. 💔
Obálku zde má na svědomí opět @adela.stopka a i zde se jí neskutečně povedla. 😍
"Život je krátký a já už ten svůj nechci plýtvat tím, že nebudu sama sebou."
Komentáře
Okomentovat