5 ⭐ z 5 ⭐
"Samotná tvoje Přízeň o tobě nic nevypovídá. Důležité je to, jak s ní naložíš."
Spřízněnci jsou na první pohled stejní jako obyčejní lidé, ale mají moc, kterou obyčejní lidé nemají. Té se říká Přízeň, která jim umožňuje propojení s různými elementy, které ve většině případech dokážou ovládat. Můžou mít Přízeň například s ohněm, ledem, větrem, ale i ocelí, mramorem či myslí ostatních bytostí. Mezi Spřízněnce patří i Anastázie Kateryanna Michailovová (Ana), princezna Cyrilského císařství, která je Spřízněná s krví...
Už je to jedenáct lun, co Ana zemřela, nebo si to aspoň všichni myslí. Ana se měla utopit během svého útěku ze žaláře, kde čekala na popravu za vraždu svého otce a zradu Koruny, které se ovšem nedopustila. Dlouhých jedenáct lun se skrývala a hledala pravého vraha svého otce – palácového alchymistu. Nyní nastal čas, aby se vrátila domů a očistila své jméno. Dopomoct jí k tomu má její Přízeň, kterou celý život potlačovala, ale nyní je pro ni cennou zbraní, a Ramson Sedmilhář, podfukář a obávaný zločinec, o kterém se říká, že dokáže najít úplně každého. Nejprve jej ale musí dostat z nejlépe zabezpečeného žaláře v zemi.
"Byl to podobný pocit, jako když zapálíte svíčku. Stíny, které dosud její smysly jen lechtaly, se vynořily na světlo, zatímco její Přízeň se upnula k elementu, který z ní činil zrůdu. Ke krvi.
Byla všude. V každém vězni v celách okolo ní, rozlitá v cákancích po špinavých stěnách jako nátěr v barevné škále od jasně rudé po vybledlou rezavou. Mohla zavřít oči, nevidět ji, a přesto ji cítit, jak utváří okolní svět, aby za hranicí několika přilehlých chodeb vyprchala v nicotu s tím, kde končil dosah jejích schopností. Cítila, jak jí proudí žilami, silná jak řeka i tichá jako potok. Nebo nehybná a vyschlá jako smrt.
Ana natáhla paže. Měla pocit, jako by se poprvé za dlouhou dobu opravdu nadechla. Všechna ta krev. Všechna ta moc. Čekající jen na její rozkaz."
Ana Ramsona najde a povede se jim společnými silami uprchnout. Dohodnou se, že spolu uzavřou kšeft – on jí najde alchymistu a ona mu pomůže s jeho pomstou. Vydají se spolu na dlouhou a nebezpečnou cestu, na které jim často půjde doslova o život. Během této cesty vyplavou na povrch různá tajemství a Ana zjistí, že svět není zdaleka takový, jaký si myslela. Aby přežili, tak si musí navzájem důvěřovat, kdo je ale vlastně pro toho druhého větší hrozbou?
"V Aně jako by cosi zemřelo. Její obraz vlastního císařství se rozpadl na kousky, které se k sobě pospojovaly v nelichotivý, zvláštní a naprosto neznámý nový celek."
Dědictví krve je první knihou z nové fantasy série. Kniha mě zaujala nejen svojí obálkou, ale i anotací a měla jsem od ní velká očekávání, která se mi do posledního puntíku vyplnila. Knihu jsem prakticky zhltla na posezení, nemohla jsem se od ní vůbec odtrhnout. Je napsaná neskutečně čtivým stylem, děj krásně utíká, prostředí a svět je tu zde krásně a srozumitelně popsaný. Napětí v příběhu se stupňuje, nepřijde mi, že by stálo na místě. Najdeme zde několik překvapivých zvratů/momentů. Příběh je vyprávěný er-formou a sledujeme ho z pohledu obou hlavních postav.
Objevuje se tu sice mnoho postav, autorka je do děje ale zařazuje postupně, takže se čtenář mezi nimi krásně vyzná. Co se týká hlavních postav, tak ty jsem si hned během několika stránek oblíbila. Ana je dívka, která to v životě neměla vůbec jednoduché. Když byla malá holka, tak se projevila její Přízeň a někteří její blízcí se na ní začali dívat jako na zrůdu. Ana proto svoji Přízeň nenáviděla a potlačovala ji, teď se ji ale postupně učí ovládat a využívat ve svůj prospěch. Pro lidi, na kterých jí záleží, by byla schopná udělat cokoliv. Dokonce i zabít. Jejím největším přáním je najít vraha svého otce, aby se mohla vrátit domů. Ramson se zprvu zdá jako velmi sobecký, ulhaný a vypočítavý, ale postupně zjistíme, že i on to v životě neměl vůbec jednoduché. Ana pro něj představuje možnost, jak se pomstít svým nepřátelům a získat zpět to, o co přišel – své postavení v podsvětí. Obě hlavní postavy během příběhu projdou velkým vývojem a na konci knihy máme dvě úplně jiné osoby, než stály na začátku.
Najdeme zde také mnoho krásných myšlenek, při jejich čtení jsem litovala, že mám knihu pouze v elektronické podobě. Hned bych si je totiž všechny zalepíkovala, a těch lepíků by bylo tolik, že bych to nedokázala ani spočítat. Jen málo knih mě dokáže takhle silně chytit za srdce, jako se to povedlo této. Při čtení mi přišlo, že jsem uvnitř knihy a celý příběh prožívám s postavami, bojím se s nimi, bojuji s nimi, věřím jim, mám o ně strach, nebo na ně mám vztek. Po dočtení mám pocit, jako kdyby mě něco uvnitř rozcupovalo na kousíčky. Konec knihy jsem vůbec neočekávala a byl absolutně skvělý...teď už jen vydržet to dlouhé čekání na další díl.
Knihu jsem získala v rámci jednorázové spolupráce s Humbookem v rámci jejich facebookové skupiny. Moc děkuji celému týmu za tento skvělý zážitek! #spoluprace
Komentáře
Okomentovat