5 ⭐ z 5 ⭐
Pátá minuta je příběhem dvou kluků, kteří nemůžou být snad více rozdílní. Kai miluje moře, často se v něm potápí, je kapitánem školního družstva basketbalu a má velké problémy s matematikou. Ethan moře z celého srdce nenávidí, nerad se zapojuje do kolektivních sportů, radši šplhá po vysokých budovách či provozuje parkour a v matematice je opravdu dobrý. Každý z nich navíc chodí na jinou školu a jejich školy se zároveň nenávidí. Něco mají ale společného, a to jsou rodinné problémy, se kterými se každý z nich vyrovnává jinak.
...Přečetl spoustu knížek, ale nikdy ho žádná z nich nedokázala připravit na další úzkostný stav. Přesto se snaží řídit tou nejznámější radou. Dýchejte. Dech je něco, co vás provází. Máte ho neustále s sebou...
Poprvé se setkají na jedné párty, která se jim stane osudná. Jejich první setkání totiž skončí ránou pěstí a má to být také naposledy, co se ti dva uvidí. Rychle ale zjistí, že tomu tak nebude. Oba musí na toho druhého neustále myslet, což se zintenzivní po tom, co na sebe náhodou narazí ve městě. Později se stanou přáteli na facebooku, začnou si psát, dál na sebe stále více a více narážejí. Ethan Kaie dokonce začne doučovat matematiku a začne se tak mezi nimi vyvíjet bližší vztah, který brzo přeroste v něco víc.
Kai bojuje s tím, zda je opravdu homosexuál, pořád si to nechce připustit a bojí se, co by na to řeklo jeho okolí, a hlavně jeho bratr. S Ethanem je mu ale opravdu dobře a cítí, že ho má neskutečně rád. Ethan to má stejné, teda alespoň s tím, že je mu s Kaiem dobře, se svou orientací si hlavu neláme. Užívají si každé chvilky, kterou mohou být spolu o samotě a nemusejí se před ostatními skrývat.
Ani nikdo se to nesmí dozvědět...
Ethan dokonce díky Kaiovi změní názor na basketbal a začne trénovat se školním týmem. Nenajde ovšem vhodnou chvíli, aby to svému příteli řekl, což nemůže dopadnout vůbec dobře. Jejich školy proti sobě mají sehrát důležitý zápas, na který se obě strany dlouho připravují. Nenávist mezi nimi stoupá a soutěživost pracuje na plné obrátky. Když týmy nastoupí na hřiště, tak se stane něco, co se nikdy nemělo stát. Kai a Ethan stojí každý na jiné straně hřiště. Kai vůbec tuhle situaci neočekával a dost ho to vykolejí. Tenhle zápas tak nebude důležitý jen pro jejich týmy, ale hlavně pro ně dva. Sehrají tu totiž doslova zápas o vše...
Musím říct, že tohle byla jedna z nejlepších knih, které jsem v minulém roce přečetla. Není to kniha jen o přátelství, lásce, ale také o problémech, které mohou trápit spoustu jiných lidí - strach z reakce okolí/rodiny, špatné vztahy v rodině, ztráta někoho blízkého, nemoc...
Celý příběh na mě působil uvěřitelně a mohl by se klidně odehrát i v reálném světě. Děj vůbec nikde nestál ani na okamžik na místě a nebylo tam takové to hluché místo, které máte chuť přeskočit. Každou chvilku se stal nějaký zvrat, který byl neočekávaný. Jednalo se jak o zvraty pozitivní, tak i ty negativní. Najdeme zde i skvělé a ne zbytečně dlouhé popisy postav a prostředí. Styl, kterým je kniha napsaná, je neskutečně čtivý, a tak mi stránky utíkaly pod rukama. Kdybych neměla zrovna před začátkem zkouškového, kvůli kterému jsem musela knihu několikrát odložit, tak věřím, že bych ji měla přečtenou v rekordním čase (alespoň na mé poměry).
Setkáváme se zde s dvěma hlavními postavami - Kaiem a Ethanem. Jejich dějové linky jsou nejprve oddělené, ale nakonec se po pár kapitolách spojí. Každá kapitola je z pohledu jednoho z nich a pravidelně se střídají. Obě postavy mi byly od počátku sympatické a dokázala jsem se vžít do jejich pocitů. Jejich vývoj, a to ať už jejich postavy jako samotné, tak jejich vztahu, byl skvělý a v mnoha momentech překvapivý.
Konec knihy vám sice neprozradím (ani co je ona pátá minuta), ale můžu vám říct, že se máte na co těšit, protože je opět plný zvratů a vy tak do poslední chvíle nevíte, jak to celé dopadne.
Sečteno, podtrženo, pokud máte rádi tento druh literatury, tak tahle kniha nesmí chybět ve vaší knihovně a uvidíte, že si najde cestu i do vašeho srdce.
Doporučila bych ji spíše starším čtenářům kvůli intimním scénám, které se tu objevují.
Za knihu chci poděkovat samotným autorkám, které mi ji nabídly k recenzi, a zároveň se jim omluvit, že mi vydání recenze trvalo tak dlouho. Když jsem knihu přijímala, tak jsem netušila, co všechno mi život postaví do cesty a kolikrát mě donutí přečtení knihy a vydání recenze posunout. Konečně je recenze na světě a doufám, že přesvědčí mnoho z Vás, aby po knize opravdu sáhli, protože já jejím příběhem budu žít ještě dlouho a ještě déle ho budu všem doporučovat.
Komentáře
Okomentovat