Drobná potěšení - Clare Chambers

Jean nežije zrovna život, který by jí někdo záviděl. Třicítka je za ní a stále žije s matkou, žádný vztah na obzoru, takže ani děti nemá. Živí se psaním článků, které za nic nestojí. Všechno se ale změní v momentě, kdy dostane na starosti napsat článek o Gretchen, která tvrdí, že porodila dceru přestože byla panna. Jean se snaží zjistit o jejím případu více a také to, zda je pravdivý. Čím více se tím ale zabývá, tím více se jejich životy začnou propojovat a vypadá to, že by přeci jen konečně mohla najít štěstí. Nic ale není tak růžové, jak by se na první pohled mohlo zdát. A nic není zadarmo.

"Možná bych měla nejdříve ze všeho říct, že i když jsem vyrůstala jako velice nevinná dívka, věděla jsem, odkud se berou děti. Má matka byla dost přísná - velmi nábožensky založená - a samozřejmě jsem nechodila s žádnými kluky, nic takového. Ale neudržovala mě v nevědomosti. Takže když jsem šla krátce před svými devatenáctými narozeninami k lékaři, protože jsem se cítila unavená a měla jsem bolesti v ňadrech, nemohla jsem uvěřit jeho oznámení, že budu mít dítě. Věděla jsem, že to prostě není možné - nikdy jsem žádného muže dokonce ani nepolíbila." 

Když mi přišla nabídka zrecenzovat tuto knihu, tak jsem ji velmi ráda přijala, neboť mě neskutečně zaujala anotace. Do knihy jsem se ale nemohla vůbec začíst. Chvílemi mě příběh bavil a chvílemi jsem měla tendence přeskakovat. Vůbec mi totiž nesedl styl, kterým je kniha napsána, a to zejména proto, že se jedná převážně o popisné dílo. Naopak postavy byly velmi zajímavé a hlavní zápletka se mi také líbila, bohužel mi ale přišla až moc předvídatelná, což je velká škoda. Přesto se tu objevily i nečekané zvraty. Velké plus přikládám dopisům, které si postavy mezi sebou psaly, což knihu příjemně oživilo, ale také zasazení queer tématiky. Celkově bych knihu hodnotila jako takový průměr a doporučila ji spíše starším čtenářům, neboť já sama si ve svých 26 letech nepřišla jako cílová skupina.

... "Co mám slyšet?" zeptala se Jean. 

"Štěstí. Neslyšíš ho?"

Poslepu nahmátla jeho ruku. "Ano," odpověděla šeptem, protože
štěstí je plaché a snadno člověku unikne. 

Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s internetovým obchodem Megaknihy, kterým za tuto možnost moc děkuji. 💓