4 ⭐ z 5 ⭐
Všichni si budou pamatovat, kde byli, když vyschly kohoutky. Jako když zavraždí prezidenta.
Byl by to prakticky stejně obyčejný letní den jako každý jiný, kdyby ten den nenastalo absolutní bezvodí. Voda přestala téct z kohoutků a nikdo neví, kdy začne téct znovu. Lidé začínají vykupovat všechnu vodu v obchodech. Někteří se vydávají na cestu k moři, kde by se měla z mořské vody začít vyrábět voda pitná. Z lidí v okolí se postupně stávají vodní zombie, kteří se neštítí pro vodu udělat cokoliv. Z města se stává válečná zóna plná vojáků, kteří se snaží udržovat pořádek. Vláda jim pořád slibuje vodu, ale rozhodně se nedostane na každého. Lidé jsou tak více a více zoufalí, stále více a více lidí umírá na dehydrataci či v důsledku násilných činů vodních zombie a vládě se to stále více a více začíná vymykat kontrole.
Sourozenci Alyssa a Garret jsou doma sami, protože jejich rodiče se vydali pro vodu a už s nevrátili. Vydají se je tedy hledat a připojí se k nim Kelton, který žije vedle nich. Keltonova rodina je připravena snad na každou katastrofu, která by mohla eventuálně na světe nastat. Hodně lidí si za to na ně ukazuje a říká, že jsou divní, pro Alyssu a jejího bratra je to ale velké plus, a tak spolu spojí síly. Když se jim nepovede najít rodiče, tak se rozhodnou, že se vydají na vlastní cestu za vodou, na cestu za přežitím. Postupně spojí síly ještě s několika lidmi, se kterými by se za normálních okolností vůbec nebavili, ale v této situaci je všechno jinak. Bezvodí je nutí dělat věci, které by je za normálních okolností vůbec nenapadli. Věci, které jsou nebezpečné a mnohdy i za hranicí morálních hodnot. Věci, které začnou postupně měnit jejich osobnosti. Před sebou mají dlouhou a nebezpečnou cestu, při níž jde doslova o život. Zvládnou to? Nebo budou jen další oběti sucha?
Jak daleko jste ochotni zajít pro poslední kapku vody?
Od Neala Shustermana jsem četla knihu Smrtka a její druhý díl Nimbus, ze kterých jsem byla absolutně nadšená a stejné očekávání jsem měla i od Sucha. U hodně lidí jsem si všimla, že byli zklamaní, já se k nim ale nemůžu řadit. Moje očekávání to naplnilo, protože jsem očekávala, že to bude skvěle napsané, že mě to donutí se nad hodně věcmi zamyslet, ale rozhodně jsem od toho neočekávala, že to bude ve stejném stylu jako Smrtka. To totiž ani nejde, protože to, že nastane sucho, je více reálné, než to, že lidé budou nesmrtelní a budou je muset kosit smrtky. Proto to nemůže být napsané stejným stylem a tedy nelze tyto dvě knihy porovnávat. Myslím si, že tato kniha má na čtenáře zapůsobit trochu jinak.
Knihou nás provází několik vypravěčů v podobě hlavních hrdinů - Alyssa, Kelton a spol. Jejich kapitoly na sebe navazují. Příběh tak hezky plyne a nevidíme ho jen z jednoho pohledu. Je zde dobře vidět, jak každý z nich má na nějaké situace rozdílný názor, jaké názory mají na ostatní členy party a hlavně, zda jsou opravdu takoví, jací se snaží na před ostatními být. Párkrát za knihu se zde objeví i kapitola, která děj knihy obohacuje o situace, které se dějí jinde, a my tak vidíme, jak sucho působí a ovlivňuje i jiné lidi, kteří jím byli zasaženi. Pěkně to tak do celého příběhu zapadá a ukáže nám to nastalou situaci z jiného úhlu pohledu, a zároveň to rozšiřuje dějovou linku hlavních hrdinů.
Na hlavních postavách je hezky vidět, jak se během knihy vyvíjí. Na začátku jsou to děti, které jsou v příběhu nuceni ze dne na den dospět a bojovat o vlastní život. Na každého z nich sucho působí trochu jinak, a tak se každý z nich vyvíjí trochu jiným směrem. Řekla bych, že největším vývojem v knize prošel Kelton. Když se s ním v knize setkáváme poprvé, tak je to takový outsider - zrzavý, pihatý kluk s dobrým prospěchem a bez kamarádů. Jeho rodina se celý život připravuje na katastrofy a jejich dům je jak obrněný hrad, a proto přijde hodně lidem zvláštní, a to včetně Alyssy. V průběhu knihy se ale dostanou do situací, kde se jeho výchova bude hodit. Sám Kelton se dostane do situací, které jeho povahu změní úplně od základu a řekla bych, že je to hodně důležitý člen jejich party, protože bez něj by byli v mnoha ohledech úplně ztracení (tím nechci říct, že by ostatní byli v partě úplně zbyteční, každý tam měl svou důležitou roli). Kelton se mi z hlavních postav líbil úplně nejvíce. Ze začátku mi moc sympatický nebyl, ale postupně jsem si ho více a více oblíbila. Co se týká např. Alyssy, tak k té mám takový neutrální postoj. Podle mě byla docela naivní a taková až moc správná, ale zároveň dokázala překvapit. Pak jsem si ještě hodně oblíbila další postavu, kterou Vám tady nechci prozrazovat, prozradím jen, že je to holka, která je zase pravý opak Alyssy. Pak je tam ještě jedna postava, která mě neskutečně, ale neskutečně rozčilovala. To ale poznáte sami, které postavy mám na mysli.
Řekla bych, že příběh plynul pomalu, protože celá kniha se odehrává jen v pár dnech, ale zároveň ten děj hezky plynul, protože se tam pořád něco dělo a ani chvilku jsem se nenudila. Také tam bylo dost zvratů a situací, které jsem ani trochu nečekala a koukala jsem tak chvilkami s pusou dokořán. Objeví se tam ale i situace, které lze odhadnout dopředu. Co se ale týká konce, ten je neskutečně rychlý, až useknutý. Ten si myslím, že mohl být trochu lépe propracovaný, rozvedený a celkově lépe napsaný. Celkově problematika sucha mohla být v knize také trochu více rozvedena, protože děj byl spíše více zaměřený na příběh hlavních postav, což vlastně v závěru vůbec nevadí, pokud od knihy přesně toto očekáváš.
Celkově knihu ale hodnotím hodně kladně, protože mě příběh bavil, zápletka byla zajímavá, byly tam jak kladné, tak záporné postavy, které jste si buď oblíbili, nebo je nesnášeli, byly tam situace, ve kterých jste se báli o svoje oblíbené postavy, děj gradoval (až na ten useknutý konec). Zároveň Vám kniha něco dá a donutí Vás se nad hodně věcmi zamyslet. Já jsem Sucho zařadila mezi knihy, které se mi v loňském roce nejvíce líbily.
Ještě jen taková malá vsuvka k tématu sucha:
V našem životě je spousta věcí, které nám přijdou naprosto samozřejmé a neuvědomujeme si jejich hodnotu. To se ale rázem změní, když o takové věci přijdeme. Najednou pro nás mají nesmírnou cenu. Přesně tohle se nám snažil Neal a jeho syn ukázat a myslím si, že se jim to skvěle povedlo. Umíte si přestavit, že by něco takového nastalo? Já teda vůbec ne. Vůbec nevím, co bych v takové situaci dělala. Co si budeme povídat, lidstvo k této situaci ale směřuje a my jen můžeme doufat, že to brzo pochopí a začne s tím něco dělat. Ono je vlastně jedno, jestli je to bezvodí či rozsáhlé požáry, které byly letos v Austrálii, či zemětřesení, tsunami apod. Všechno jsou to katastrofy a někdo se mnou možná nebude souhlasit, ale jsou to katastrofy, za které si lidstvo může víceméně samo. Je jen na nás, jak se k tomu postavíme a jak tomu zabráníme.
...dobrá recenze, mám chuť se do knihy hned začíst...
OdpovědětVymazatMoc děkuji, to potěší. ☺️
Vymazat