O kousek šťastnější - Derren Brown

Kniha O kousek šťastnější je knihou, která je plná poznámek a myšlenek autora, který nám za pomocí nich dává jakýsi návod na to, jak být v životě šťastnější. Své myšlenky opírá nejen o starý filosofický směr stoicismus, jehož představiteli byli například Epiktétos či Marcus Aurelius, ale také o své vlastní životní zkušenosti, poznatky a výsledky svého pozorování společnosti. 

Cílem knihy je zejména nás naučit se na svět a štěstí dívat jinýma očima, jak zvládat úzkostné situace, jak uvažovat o chování jiných lidí, ale i tom tom svém a jak najít klid v duši. Přestože se jedná o hodně útlou knihu (dalo by se říci sešítek), tak má v sobě velké poselství. Každý člověk si z přečtení této knihy odnese něco jiného, což je naprosto v pořádku. Každý člověk má totiž jiné potřeby, jiná trápení a také se dívá na spoustu věcí jinak. Důležité je se hlavně nad myšlenkami, které nám jsou zde nabídnuty, zamyslet a možná se je pokusit i aplikovat do svého života (pokud cítíme, že je to opravdu potřeba). 

První polovina knihy mě moc nebavila a nemohla jsem se vůbec začíst. Druhá polovina knihy se mi už líbila daleko více. Autor zde často odkazoval na již zmíněné představitele stoicismu, ale i na jiné osobnosti nebo autory. Snaží se jejich učení/výroky rozvést, a v některých případech i popřít. Aplikuje je také na současný svět a současné problémy lidí. Popisuje tu ale také své vlastní zkušenosti a situace, které se mu staly. Musím říct, že jsem se ve spoustu situacích, které jsou v knize popisovány, našla a některé myšlenky mi zůstaly v hlavě. Knihu bych určitě doporučila komukoliv, kdo tento druh literatury vyhledává, ale také tomu, kdo cítí, že ji potřebuje. 

Pár myšlenek, které mě zaujaly: 

• Stanovování cílů je dobré, když máme krátkodobé ambice, třeba naučit se cizí jazyk nebo složit zkoušku. Ovšem zavázat se k cíli, jehož naplnění vyžaduje několik let, znamená zadělat si na nejrůznější problémy. 

• My se raději neúnavně soustředíme na cestu vpřed, zatímco nám život protéká mezi prsty a prostě se děje. 

• Musíme přijmout, že mocná Štěstěna je v našem životě hybnou silou. Jednoho dne nám něco vyjde, další den ne. Neznamená to, že toho dalšího dne jsme selhali. Znamená to pouze, že jsme součástí přirozeného koloběhu života.

• Zkusme si ujasnit, čeho bychom chtěli dosáhnout. Součástí našeho údělu je i to, že štěstí, stejně jako duha, která ho symbolizuje, nám z dálky připadá hmotné a důležité, ale když se k němu snažíme dostat, ztrácí se a slábne. Když se pokusíme štěstí definovat, zjistíme, že nám proklouzává mezi prsty, a když v životě hromadíme věci v domnění, že díky nim budeme šťastnější, zjistíme, že to tak není, přinejmenším ne na dlouho. 

• Pokud se budeme hnát za štěstím přímo, bude se nám vyhýbat, ale pokud ho budeme vnímat jako jakýsi vedlejší produkt a rozhodneme se ho zahlédnout pouze v odraze, můžeme ho dosáhnout snadněji, než si myslíme. 

• Spousta našeho neštěstí pochází z hloubání nad věcmi, které se odehrály v minulosti, nebo z našich obav z toho, co teprve přijde. 

Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s internetovým knihkupectvím Megaknihy, jimiž chci za možnost si knihu přečíst poděkovat.